

|
Stovka tatranek a čaj |
1. ročník, 20. ledna 1968 |
| Start historie Jizerské 50. Na startu se objevilo 52 závodníků a do cíle nedorazilo jen šest z nich. Závod vyhrál horolezec a také lyžař Josef Driml. Všichni platili startovné 5 Kčs a dostali dvě tatranky a čaj. | |
|
Nízkokalorické pivo pro účastníky |
2. ročník, 25. ledna 1969 |
| Startovní pole se zdvojnásobilo, přijelo 126 závodníků a jen 8 se nedostalo do cíle. S náskokem třinácti minut vyhrál Arnošt Hájek. Všem lyžařům uvařili v pivovaru ve Vratislavicích speciální nízkokalorické pivo a poprvé se ohřívalo tradiční posilnění závodníků – párky. | |
|
Vítězka známa po 30 letech |
3. ročník, 1. února 1970 |
|
245 účastníků na startu závodilo za slunečného počasí na čerstvých dvaceti centimetrech sněhu a 202 z nich dorazilo do cíle. Zvítězil Tomáš Sýkora, který prý nanesl na dřevěnky šest vrstev černého vosku. Byť v závodě nebyla vyhlášena kategorie žen, ty se účastnily. Až po třiceti letech se zjistilo, že nejlepší ženou byla Ivana Červenková, provdaná Vojtěchová.
|
|
|
Poprvé jako Memoriál |
4. ročník, 31. ledna 1971 |
| Po tragédii v peruánských Andách se jel závod poprvé jako Memoriál Expedice Peru a na startu se objevilo 797 závodníků, u toho 80 žen. Závod byl poprvé mezinárodní – přijeli horolezci z německých Drážďan. Poprvé v historii se také účastnící nechávali startovní čísla. | |
|
Z Bedřichova s lyžemi v rukou |
5. ročník, 25. ledna 1972 |
| Byl to mimořádný zážitek: 2010 závodníků v botách a s lyžemi v rukou běželo až na Šamalovu chatu na Nové louce. Teprve tam bylo dostatek sněhu – i tak slabých 20 centimetrů. A opět novinka: časový limit pro účastníky. Z Jizerky odjíždělo pět autobusů s vyčerpanými lyžaři… | |
|
Sněhová vánice před startem |
6. ročník, 28. ledna 1973 |
| Pořadatelé to neměli jednoduché: zdálo se totiž, že se zase poběží bez lyží až na Novou louku. V pátek před závodem však začal padat sníh a ratrak měl co dělat, aby stopy připravil. Na občerstvovacích stanicích už bylo připraveno na 10 tisíc litrů čaje, 500 kilogramů nedostatkových pomerančů a banánů, kotle polévky a dokonce i pivo. Více než dvě stovky z 2 557 účastníků závod ve vánici vzdaly. | |
|
Dvojnásobný počet účastníků |
7. ročník, 27. ledna 1974 |
| Po nedostatku sněhu a velké vánici tentokrát „potěšila“ startující mlha. I když nebylo vidět ani na krok, odstartovalo 4243 závodníků. | |
|
Vpřed místo „dřep“ |
8. ročník, 26. ledna 1975 |
| Vedle stovek Němců také poprvé přijeli Italové, ale v hlavním závodě se prosadil Stanislav Řezáč (otec pozdějšího dvojnásobného vítěze). Obzvláště povedený byl start žen, které běhaly na 30 kilometrů. Ředitel závodu Václav Fofr chtěl, aby s čekající sportovkyně zahřály, a tak zakřičel „dřep“. Jenže závodnice slyšely „vpřed“ a málem ušlapaly vítězku Helenu Šikolovou-Balatkovou, která byla ukázněná a jala se rozcvičovat. | |
|
Horolezci naposledy samostatně |
9. ročník, 25. ledna 1976 |
| Sněhové vánice před závodem zničily tratě a hrozilo, že bude odříznuta občerstvovací stanice na Jizerce. V den závodu ale bylo krásně a závodilo se tak na dvoumetrové vrstvě sněhu. Na startu bylo 6458 závodníků, přičemž přišlo na 13 tisíc přihlášek. Kvůli kapacitě tratě, dopravě a také možnostem občerstvení ale musela být polovina odmítnuta. Mezi účastníky se objevil i hokejista Jaroslav Holík… | |
|
Zase přívaly sněhu |
10. ročník, 30. ledna 1977 |
|
Silný vítr, sněhový vánice a bezmála 7 tisíc bojujících běžců na lyžích. Poslední dva muži mají v cíli shodný čas 7 hodin, 7 minut a 45 sekund. Prvních deset let Jizerské 50 bylo úspěšných – závod dokončilo 26 612 lyžařů.
|
|